Otec98 a Realita dobra jsou dílem osobním, niterným, filozofickým ve kterém se skrývá jak světlo moudrosti, tak také záblesky otázek náboženských. Je to dílo bezesporu inspirující a melancholické. Oba texty nejsou delší než 50 stránek a celá kniha čítá něco málo přes 110 stránek a je proložena několika dvoustránkovými autentickými ilustracemi.
Otcem98 hned po předmluvě celá kniha začíná. Stěžejní myšlenkou je zde otázka, zda-li existuje život po smrti… Tento plynulý příběh se vzpomínkami na zesnulého otce je protnut běžnými okamžiky, během kterých dílo vznikalo a je určitým způsobem pokračováním úvahy 12 dní. Občas snad překračuje hranice běžné literatury a přesahuje až do textů náboženských. Jsou v něm vyzdviženy mravní otázky nabádajících k vyšším myšlenkám a zdůrazněny jsou také mé životní myšlenky a magické okamžiky mého života. Ke konci děje dochází k jakémusi rozuzlení příběhu a je zde zvýrazněna úloha filozofie v životě. Toto dílo dost pohne citem a věřím, že Vás nenechá bez myšlenek filozofovat nad životem a světem kolem nás…
Po přečtení Otce98 doporučuji knihu na chvíli odložit, vstřebat a pokračovat se čtením dalšího textu po ustálení myšlenek…
Oproti Otci98, přestože je to dílo také dost niterné, ale často jdoucí spíše po povrchu, je Realita dobra spíše dílem kráčejícím více do hloubky a je textem snad až transcendentálním. Otevírám zde myšlenku antropocentrizmu, avšak spíše filozoficky, v konjunkci se všeobecným dobrem, v konjunkci s vesmírem, zemí a přírodou. Stejně jako u Otce98 je celý příběh protnut dějem, ve kterém je dílo psáno, což dodává na autenticitě. Během celého čtení zde zažijete protínání myšlenek filozofických, křesťanských, ale právě také Buddhistických, jelikož je zde zmíněn nejen Dalajlama, ale také kniha Genesis, jíž cituji, ale také výroky Sokrata. Vsouvám zde své vlastní myšlenky s určitou sebereflexí, často nadsazeně, přesto jdoucí do hloubky. Předkládám svůj vlastní názor, zamýšlím se nad podstatou světa a jeho vznikem, charakterizuji dobro jako pojem jak z užšího, tak také širšího hlediska. A často v něm nechávám vystupovat nad děj racionalitu. Dílo snad donutí čtenáře samotného uvažovat, což dodává kýženou esenci a podstatu prožitku ze čtení
Řekl bych, že toto dílo koresponduje úzce se současnou literaturou, jež má silný filozofický podtón. Je psáno lehce, lehce se čte…