12 dní je přibližně 40ti stránková filozofická úvaha, kterou s lehkostí přečtěte za necelou tři čtvrtě hodinu…
Plynulý příběh, rozmluva, jenž v sobě podvědomě nese po celý děj naději na lepší zítřky, by se dal hodnotit jako existenciální dílko, v němž umělec filozof právě vržený do mezní situace neztrácí smysl života, ale právě v tíze nachází sám sebe… A vlastně celkovou pointu existenciální filozofie…
Rozjímá nad Bohem, tím filozofickým, a snaží se, i když často jen po povrchu, vysvětlit jeho podstatu…
Celý příběh je protnut vzpomínkami a okamžiky na zesnulého otce, jehož v dětství ztratil, a dostává se k možnosti určitým vhledem ztotožnit se s jeho osobou…
Jediná část, která nebyla psaná současně s dějem, se jmenuje Cesta a je jakýmsi úryvkem, jehož podstatou je záměrně rozhřešit mravní zákon jak umělcův osobní, tak také ten obecný…
Celé dílko vzniklo během 12ti dní strávených ve zkušebně, což umocňuje esenci i podobu díla, v němž autor ukazuje, jak je vlastně realita existence osvobozující a jak právě v těchto momentech lze najít podstatu a smysl žití… Podstatu, jak vidět skrz… Skrz dnešní svět, tak ireálně reálný…